Patroni Severu

Poslední sezení- souhrn z pohledu hráče

dle: Val Evenwood

Když se Val vydávala na další ze svých dobrodružství nazdařbůh, rozhodně nečekala dvě věci. Za prvé, že se zraní a bude muset využít pomoc náhodných kolemjdoucích s obyčejnou smečkou vlků, a za druhé, že bude na své cestě dostávat tolik pošty.

Naše skupina se dala dohromady při náhodném setkání v lese, kde Kriv, Alwin a Lizard pomohli zraněné Val zahnat neobvykle velkou a agresivní smečku vlků, která obsahovala i pár dread wolfů.
Po dramatickém úvodu se Val představila skupince jako cestující obchodnice, překvapila Alwina svou sarkastickou poznámkou, z níž jednoznačně vyplynulo, že ho zná, a pak už v kompletním složení skupinka dorazila do vísky Dry Bottom na Umařině vrchovině.
V téhle suché zadnici (pun intended :D ) byl nejen nedostatek vody, ale i všeobecného veselí- netrvalo dlouho, a v místní krčmě jsme zjistili, že vesnici sužuje záhadné mizení jejích obyvatel kdesi v okolí. Val se z neznámých důvodů příšerně opila s místními dřevorubci, a musela být odnesena na pokoj Krivem, který na ni pro jistotu dával pozor i ráno. Někteří s kocovinou, jiní s plným žaludkem po večerním hodokvasu (nejsem si jistá přesným počtem vepřů, kteří položili životy za nasycení našich paladinů a klerika) se ráno vydali za starostou, který naší skupině zadal úkol, jehož obrysy jsme začali tušit už večer v krčmě- zjistit příčinu mizení obyvatel, a zastavit ji. Starosta zmínil podezření obyvatel, že za mizení může osada catfolků žijících na sever od nich, ale dodal, že sám tomuto obvinění nevěří, a že s nimi nikdy nebyly problémy. Po návštěvě ve vesnici kočičího lidu jsme potvrdili, že za mizení nemohou- naopak byli podobným problémem postiženi také, takže jsme dojednali spojenectví mezi oběma osadami, a obrátili pozornost na dva další body k průzkumu možného zdroje nebezpečí: neobydlený srub na severozápadě, a srub čarodějky na západ od Dry Bottom.

Vedle hlavního úkolu jsme se ještě slitovali nad nešťastně vypadajícím gnómským paladinem v Dry Bottom, který vzdychal po dceři místního nerudného mága, ale ten mu ji nechtěl dát. I přes několik pokusů o citové vydírání, které Val učinila, mág nepovolil, ale dal nám informaci- pokud by se paladinovi povedlo získat vzácnou substanci na zprovoznění čarodějova projektu- golema- díval by se snad otec jeho vyvolené na situaci vstřícněji.

S dobrem gnómího paladina na srdci jsme vyrazili dále vyšetřovat mizení obyvatel Dry Bottom. Ve srubu na severozápadě jsme objevili druida Cernda, který po rozhovoru se skupinou dal najevo, že pro nás představuje spíš spojence, než hrozbu, navíc se léčil z nešťastného střetu v lese pomocí meditací. Zanechali jsme tedy Cernda jeho myšlenkám a snění, a vydali se do srubu čarodějky.

Ke všeobecné frustraci nám ve srubu čarodějnice proklouzla mezi prsty, ve spěchu ale nestihla zničit srub, a s ním nám zůstalo několik důležitých vodítek. Prvním z nich byl ženin deník- čarodějka se jmenovala Merella, a byla společnicí lorda Edwina z Masavy. Vyslal ji, aby pozorovala oblast, a po čase jí slíbil, že ovládnou okolí Dry Bottom, a ona získá celé Umařiny kopce pod svou správu. Další informace v jejím deníku byly snad ještě cennější- uváděla, že místní vlčí smečka se chová podivně, a že snad ani už nepřipomíná vlky, spíš snad nějaké vlkům podobné, přízračné nestvůry, a že Edwin, s pomocí síly jakéhosi nalezeného draka, se stal Shade Lordem a plánuje si vybudovat armádu stínů.
Jako další stopa posloužil umučený catfolk… a dopis pod postelí. Po přečtení dopisu Val viditelně znervózněla, její dobrý rozmar kdesi v nedohlednu, a trvala na okamžitém pronásledování čarodějky. Naštěstí Merella nechala i mapu, takže celá skupina neprodleně vyrazila v jejích stopách.

Našli jsme jeskyni, a bývalou alfu místní smečky vlků- druidku Anath. Ta nás zavedla k ruinám starého chrámu, odkud temnota a zlo v lese nejspíš vycházelo.
Pod chrámem jsme nalezli poměrně rozsáhlý komplex chodeb a kobek, probojovali jsme se až k soše boha světla Amaunatora, a prošli jeho testy. Za zmínku stojí též nalezení živé hraničářky(?) Carly- Val po jejím nalezení přešla ze znepokojené na vysloveně vyděšenou. Bez ustání mlela cosi o někom jménem Alistair, a bez dalších vysvětlení naléhala na družinu, aby s plněním úkolu pokročila.
Samotný průběh postupu dungeonem vynechávám, myslím, že ho máme všichni v živé paměti, a pro další příběh je podstatné nalezení Carly, splnění zkoušek boha Amaunatora souvisejících se správným provedením rituálů k jeho uctívání, a nalezení draka. Rudý drak spal pod magickou ochranou, a i přes Lizardovu snahu ho probudit a bít se, nepohnul ani brvou. Nad chrámem jsme pak svedli boj se samotnou Merellou. Když už byla poražena a vítězství na dosah, prozradila nám, že Edwin se odebral do Masavy, a člověka jménem Alistair, předmět Valina zájmu, vzal nejspíš s sebou. Náš slib, že ji necháme žít, jsme nedodrželi, a z její ještě nevychladlé mrtvoly jsme si vzali vše, co by nám v nadcházejících bojích mohlo pomoci. Temnota v lese byla rozptýlena, a obavy obyvatel Dry Bottom zažehnány, na zpáteční cestě jsme narazili ještě na jeskyni s Mimicem, jehož jsme zabili, a našli v něm vzácnou substanci pro gnómího paladina.

V Dry Bottom jsme dali paladinovi substanci, a sledovali, jak mág nadšeně aktivoval golema, a přijal svého nového zetě.
Starosta Dry Bottom nám za odměnu věnoval dům na náměstí a po všech ceremoniích Val konečně zastihl dopis. Půlelfka družině nesdělila jeho přesný obsah, jen, že město Masava je ve vážném nebezpečí, že v něm má své spojence a že bychom měli neprodleně vyrazit, takže jsme po krátkém odpočinku tak skutečně učinili.
Naše první sezení tedy skončilo na cestě do Masavy, s Val neustále nervózně popohánějící zbytek družiny k většímu spěchu.

Comments

Erlin Valyriar

I'm sorry, but we no longer support this web browser. Please upgrade your browser or install Chrome or Firefox to enjoy the full functionality of this site.